Rozhovor Vsetínské noviny

Volejbalistky Austinu obhájily střed druholigové tabulky

Druhá liga volejbalistek je již několik týdnů ukončena, a tak mělo vedení VK Austin Vsetín dostatek času na zhodnocení uplynulého ročníku. Týmu se podařilo obhájit šestou příčku v desetimístné tabulce a splnit si tak svůj předsezonní cíl. Po pár dnech volna, odpočinku a přemýšlení, se všechny hráčky rozhodly v kariéře pokračovat, takže druhá liga bude pro Vsetín zachována i pro ročník 2018 – 19.

Jak byl s účastí a výsledky týmu žen spokojen, jsme se zeptali předsedy VK Austin a zároveň trenéra ženského týmu Jiřího Žůrka.

Začneme tedy tradiční otázkou: S jakými cíli jste vstupovali do uplynulé sezóny?

Druhá liga se v uplynulém ročníku opět rozšířila z devíti na deset celků. Nejlepší týmy tabulky odmítly postup do první ligy, zůstali i naši největší rivalové a přibyl nováček z Oder. Vzhledem k tomu, že jsme do soutěže vstupovali bez jakýchkoli posil a opět o rok starší, cílem bylo především udržení soutěže. V průběhu roku jsem si svůj vlastní cíl trošku zvýšil a chtěl jsem bojovat o páté místo. To se nakonec nepodařilo a skončili jsme těsně šestí za Brnem, se kterým jsme sehráli zcela vyrovnaná čtyři utkání a body jsme si vždy rozdělili na půl.

Co chybělo k zisku pátého místa?

Velmi málo. Ale v průběhu sezóny jsme k utkáním nastupovali ne vždy v plné sestavě. Příčinami byly pracovní či studijní povinnosti hráček, které mají samozřejmě přednost před neprofesionálním sportem. Také tréninková činnost nebyla na takové úrovni, jakou bych si představoval. Nemůžeme ale v této oblasti srovnávat velká města se Vsetínem. Naše soupeřky často trénují i třikrát týdně, naopak více než polovina mého týmu studuje na vysokých školách nebo, i když jde o naše odchovankyně, žije a pracuje v jiných městech. Velmi si cením toho, že v rámci svých možností holky na tréninky dojížděly či se připravovaly individuálně. I když by po nich sáhly týmy z Ostravy či Brna a ony mohly trénovat tam, samy chtějí oblékat vsetínský dres. To mě hřeje u srdce.

Z výše uvedených důvodů jsme mnohdy se soupeři, se kterými jsme měli naplno bodovat, nesplnili očekávání. Naopak jsme ale dokázali porazit i celky z horní části tabulky. Prostě jsme silným brali a slabším rozdávali. Nakonec z toho tedy byla šestá příčka.

Vládne tedy v klubu spokojenost?

Ano. A to už vzhledem k tomu, že do několika utkání z důvodu neúčasti některých žen zasáhly i naše juniorky. A nevedly si vůbec špatně. Škoda jen, že přišla i mezi těmito mladými hráčkami řada zranění, která jejich kariéru v ženském týmu přibrzdila. Věřím, že se všechny dají během letní přestávky dohromady a na zářijové soustředění budeme v plné síle. Mladé hráčky by totiž postupně měly nahrazovat ty zkušené, jejichž aktivní kariéra už se pomalu blíží ke konci. Vždyť už před sedmi lety, hned při postupu do druhé ligy, jsme si říkali, že to zkusíme jeden rok a uvidíme. No, a už budeme zahajovat osmou sezónu. Mým přáním je, aby se mladé holky co nejdříve dostaly na úroveň, kdy by mohly právě ty zkušené nahradit, a druhou ligu na Vsetíně udržet i pro příští roky. V tomto nás ale ještě čeká spousta práce. Musíme totiž spoléhat hlavně na vlastní odchovankyně, o nějakém nákupu hráček odjinud nemá cenu uvažovat. Na to nemáme prostředky, a ani nevím o hráčce v okolních týmech, která by pro nás byla výraznou posilou.

Věnujete se tedy i mládeži?

Samozřejmě, a troufám si říci, že nám jde v prvé řadě o mládež. Zahrát si za ženy ligu – to by měl být cíl všech našich více než osmdesáti děvčat, která připravujeme v oddílech od přípravky, přes mladší a starší žačky, kadetky, až po juniorky. Motivaci určitě mají, neboť jsou přímo v kontaktu s hráčkami ženského týmu, které zároveň působí i jako trenérky mládežnických družstev. Vidí tak, že i v našich skromných podmínkách se dá hrát nejlepší ženský volejbal v celém Zlínském kraji.

Když je řeč o podmínkách, jak se vám daří vše ufinancovat?

Jako v každém amatérském sportu to není jednoduché. Financování naší činnosti je závislé na oddílových příspěvcích, na štědrosti sponzorů a dotacích. Náš titulární partner je naší velkou jistotou, kromě něj patří naše poděkování za vstřícný přístup i dalším sponzorům a také městu Vsetínu a Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy za jejich finanční příspěvky. V letošním roce se naopak budeme muset obejít bez podpory Zlínského kraje, jehož podmínky pro přidělení dotace jsme sice splnili, ale jako na mnoho dalších především menších klubů se na nás nedostalo. Snad se na kraji do příštího roku zamyslí a podmínky upraví tak, aby byl systém spravedlivější